Žloukovické brodění
Žloukovické brodění, součást Chyňavské ligy
Žloukovické brodění je specifická hasičská soutěž, která se naprosto vymyká běžným hasičským soutěžím. Na tuto soutěž se hlásí 4členná družstva. Dva členové po vyběhnutí uchopí proudnice a dva další smotaná céčka. Po proplazení plechových rour, ve stejném pořadí položí proudnice a postaví hadice, popadnou žebřík, muži ho zavěsí pod železniční most, ženy jen položí, poté vyběhnou po náspu na most, přivážou se a slaní do vody, příp. na břeh. Toto je určeno stavem a průtokem vody v Berounce. Letos se slaňovalo na břeh, protože po každodenních bouřkách se voda zvedla o 1m a proud byl velmi silný. Pak se členové družstva přebrodí pro člun, navléknou záchranné vesty a vydají se na protější břeh pro barel, který je pro muže naplněn celý vodou, pro ženy je vody jen půl. Barel znázorňuje tonoucího, kterého musí posádka člunu vytáhnout. A znovu k pravému břehu, kde po vytažení člunu z řeky se podstupuje zkouška ze zdravovědy. Provádí se stabilizovaná poloha, masáž srdce a dýchání z úst do úst. Znovu popadnout člun, teď už bez barelu doběhnout k můstku, seběhnout k řece, nabrat plný kýbl vody a vynést k silnici. Muži musí naplnit vodou sud, proto každý muž běží, jde, sune se či leze několikrát. A naposledy vzít člun a donést ho na určené místo před cílem. Poslední z družstva zmáčkne tlačítko a ukončí pokus.
Naše holky běžely ve složení Alena Najmanová, Irena Malá, Andrea Štětková a Petra Vystydová, kterou Jana oslovila, dojela pro ní den předem a nechala i přespat. Jinak vždy den před soutěží je trénink všech disciplín, našeho družstva se týkalo hlavně přivázáníse k lanu a slanění. Andy s Petrou běžely před Alenou a Irčou, vzaly proudnice, po umístění na dané místo se chopily žebříku a mazaly. Andy Péťu brzdila, protože tady nejde o rychlost, ale je to spíše o rozložení sil. Hadice nesly Alena s Irčou, která od začátku zaostávala, Alča bafla žebřík a přes půlku trasy ho táhla sama. Z železničního mostu přes Berounku první slanila Petra, přidržela lano Andree, pak lano podržela Andy, Péťa navlékla záchrannou vestu, při slaňování Irči přidržela lano Petra a vestu se oblékala Andy, pak se opět vystřídaly u lana, pomohly Irče do vesty, také Alena po ukázkovém slanění oblékla vestu. Člun z rákosí holky vytlačily na vodu, naskákaly a veslovaly na levý břeh. Uprostřed řeky se špičkou člunu zapíchly do malého ostrůvku trávy, kterým projely s mírným zdržením, velmi dobře se natočily a najely k barelu, vyzvedly ho do člunu a opět se chopily vesel a zamířily k protějšímu břehu. Irča vyskočila 2m od břehu a potopila se až po krk do hnusné, hnědé vody, taky Petra s Alenou se namočily až po pás. Na břeh vytáhly člun společně. Vylily vodu z barelu a spěchaly na masáž srdce a stabilizovanou polohu. Takhle se vystřídaly obě dvojice. Pak znovu zvednout člun a vynést ho na silnici. U můstku položit do vyznačeného prostoru a honem vynosit kýble s vodou. Alena skočila do proudu, všem nabrala a sama nakonec vyběhla a položila poslední kýbl a se člunem už se blíží naše Modré do cíle. Naše družstvo ukončilo pokus v čase 8, 41 min
První z pěti družstev byla chyňavská děvčata, my druhé. Na to, že mimo Aleny to běžely všechny poprvé, to byl skvělý výsledek. Úspěch jsme zajedly dobrým obědem v místní restauraci.
Večer jsme ještě jely do Jankova na nočku Táborské ligy. Družstvo nebylo kompletní, Andy odmítla, tak jela Eliška, druhý proud zaskočila Štěpánka z Líchov stejně jako nám troják udělala Péťa. Líchovská proudařka spojuje proudnici za běhu a utekla Irče s céčkem. Nakonec jsme dokončily s časem 34s. Nebylo to místo poslední, ale 13. Ženských družstev bylo 16. V sobotu večer jsme páteční vystoupení zhodnotily u Vašíku na baru.
foto k článku - https://staramys.rajce.idnes.cz