O Putovní plaketu Sv. Floriána, Nejdek 24. 9. 2011

27.09.2011 16:56

Nejdek, jméno jednoho města na severozápadě Čech. Město, kam se rády každý rok vracíme, město, kde máme spoustu kamarádů a kde se nám poslední tři roky výrazně daří. Jezdíme sem od roku 2002 a pouze v roce 2004 jsme vynechaly a na soutěž O putovní plaketu Svatého Floriána nepřijely.

 Trochu z historie

Na tuto soutěž začalo původně jezdit družstvo mužů, bez žen, přestože na většinu soutěží jezdila obě družstva. V roce 2001 se přijely na soutěž do Nejdku podívat Jana s Marií. Po tom, co viděly průběh soutěže a velký počet soutěžních družstev se ženské družstvo rozhodlo do Nejdku jezdit také. Toto muži odmítli a do Nejdku přestali jezdit, štafetu závodů převzaly tedy ženy.

 Historie v číslech

  datum                       čas                         umístění                      počet ženských družstev

 5. 10. 2002              31, 91s                         6                                           16

20.  9. 2003              33, 8s                           5                                           13

           2004                  -                                -                                             -

24.  9. 2005              44, 31s  - 3                   3                                           13  / rozstřel  43, 51s/

30.  9. 2006              37, 69s                         5                                           15

29.  9. 2007              32, 3s    - 3                   2                                           12  / rozstřel   31, 38s/

27.  9. 2008              41, 77s                         4                                           15

 3. 10. 2009              23, 8s                           1                                           15

25.  9. 2010              24, 6s                           1                                           11

25.  9. 2011              22, 1s                           1                                           10

tak to byla historie a teď do současnosti.

 Do Nejdku jsme poprvé jely za nově vzniklý sbor SDH Malé Přílepy Modré. Z naší obce jsme vyjížděli v 7 hod od Andy. Včera jsme všechno připravili na vlek a do aut, takže jsme si mohli trochu přispat. V předchozích ročnících jsme vyjížděli vždy nejpozději v 6 hod. Nejdek je vzdálen 136 km, když připočteme plánované i neplánované zastávky na benzinách, pak cesta trvá přibližně 2 hodiny. Pokud se vám připlete do cesty takové subaru se začátečnicí za volantem, na tachometru 50 a v očích smrt, pak připočteme dalších 15 - 20 minut a máme čistý čas cesty do Nejdku. Chvilku po 9 hodině jsme zaparkovali na určeném místě, vyložily všechno z vleku a aut a pohodlně jsme se usadili do kempingových židliček a čekali na zahájení. Stihly jsme předat plaketu sv. Floriána s tím, že bychom si ji rády zase odvezly. Slibily jsme totiž Hlinkovi, když jsme jely kolem jeho pomníčku, že se budeme moc snažit a při cestě zpátky mu plaketu ukážeme zas.

 Po zahájení nastoupila nejdřív družstva žen, my, stejně jako loni, jsme šly, coby obhajitelky prvního místa, jako poslední. Před nástupem na útok jsme věděly jaký čas musíme mít, abychom byly na nejvyšším stupínku pomyslné bedny. Protože tady byl použit přetlakový ventil, musela Irča, coby béčkařka, udělat homoli se kterou jí pomohl Marek z Horních Hbit. Na plato se holky začaly připravovat ve složení: koš - Miren, savce - Jana, stroj - Míša, béčka - Irča, rozdělovač - Lucka, proudy pravý - Vendy, levý - Andy. Ve stejném složení jsme šly na útok i loni, pouze proudy se vyměnily. S přibývajícím časem nervozita stoupala, každá z holek se soustředila na svůj post a už se šlo na start. http://www.facebook.com/v/300794246603047  Útok byl fantastický, všechno klaplo, Andy s Vendy přesně trefily vyznačený prostor kam měly zakleknout, Lucka se snažila ještě popotáhnout béčka s rozdíkem trochu blíž k terčům, ale i tak stačilo. Zadek klapnul, takže ,co dodat? Po dlouhých osmi letech byl pokořen starý rekord - čas 22, 9s, naším výsledným časem - 22,1s. Po skončení útoku proudařky začaly hulákat a v euforii poskakovat, čas ještě nebyl oficiální, ale rozhodčí u nástřikové čáry nahlašovali čas komentátorovi a holky dobře slyšely. Zadek chvilku nechápal, ale najednou celé družstvo propuklo v jásot a tzv. placáky nebraly konce.

 Kluci z Horních Hbit nastupovali k útoku v pořadí 8. Zatím nejlepší čas mužů byl 19, 2s. Také kluci byli dost nervózní, protože byli poskládaní z různých družstev a nebylo moc času na to, aby se sehráli. Přesto, že nebyli sehraní, vůbec tím dojmem nepůsobili. Perfektně sladěný zadek byl doplněn výborným výkonem béčkaře a rozdíku, proudaři běželi - jako by jim hořelo za patami - http://www.facebook.com/v/300799113269227  Také kluci předvedli svůj um a s časem 18, 1s vyhráli, jejich radost byla taky ohromná.

 Na vyhlášení výsledků jsme se moc těšily, protože jsme jako jedinné družstvo v historii soutěže vyhrály po třetí a to hned v ročnících za sebou. Tak Florián je zase na rok na Přílepech, je to velmi cenná trofej. Po ukončení jsme ještě chvíli poseděli s věšínskými a nejdeckými muži. Samo sebou, že i nějaký ten paňáček sladké kořalky do našich hrdel sklouzl. Při zpáteční cestě jsme se zastavili u Hlinky, ke kterému přibyla ještě další tři jména hokejistů tragicky zemřelých - Rachůnka, Vašíčka a Marka. Cestou domů jsme se stavěli, jako už tradičně, v Krušovicích na večeři.

 Doma jsme zase všechno vyložili, uklidili a šly oslavovat k Vašíkovi na bar, do poháru jsme za poslední peníze koupily šáňo a nějakou tu minerálku a asi po hodině jsme se rozešly domů.

Za rok jsme v Nejdku zas a znovu budeme bojovat o první místo.